wz

Historie Tuchorazské tvrze

První zmínky o Tuchorazi pocházejí z písemných pramenů z r. 1295. Nejedná se však o tvrz, ale o rod léních majitelů vsi Tuchoraze. Jmenován je jakýsi Lutoš z Tuchorazi, který měl tři syny Lutoše, Bohuslava, Heralda a Rostislava. V písemných pramenech je ještě v r.1323 uváděn Lutoš, jako svědek ale v r.1362 je ve staroměstské soudní knize zaznamenán Roštěk z Tuchoraze. Opevněné sídlo v Tuchorazi začal prokazatelně budovat za vlády Václava IV. Petr z Klučova. Vybral si k tomu vyvýšené místo na skalním ostrohu nad potokem Šemberou. Poté se na Tuchorazi vystřídalo více majitelů, např. Petr Šesták z Tuchorazi, nebo novoměstský měšťan Daniel Žitavský z Koňského trhu. V jeho majetku byl pod tvrzí zbudován rybník. Po smrti Daniela Žitavského získává tvrz Mikuláš Dačický z Landštejna. Tomu dispozice malé venkovské tvrze přestává stačit, a tak se pouští do rozsáhlé stavební činnosti. Zastává u dvora významné funkce, je např. maršálkem královny Johanky, nejvyšším písařem zemských desek. Vystavěl honosný palác s mohutnou vstupní věží. Na ní umístil pamětní desku, která přestavbu tvrze poměrně přesně datuje. "Léta Božieho MCCCCLXXVII tato věža dělána jest skrze náklad urozeného pána, pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššieho písaře desk královstvie českého a dělal jest mistr Květoň. Amen". Až téměř do poloviny 16.století zůstává Tuchoraz v držení rodu Landštejnů. Dalším zajímavým majitelem Tuchorazi je Bořivoj z Donína, který se r.1547 zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen k domácímu vězení, které si částečně odpykával i na Tuchorazi. Jeho dcery zdejší panství v r.1571 zdědily a r.1579 prodaly s celým zbožím Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic k černokosteleckému panství. Od této doby ztrácí Tuchoraz rezidenční funkci a je využívána jako sídlo vrchnostenských úředníků. V r. 1639 tvrz oblehlo švédské vojsko. Po neúspěšném obléhání vypálilo přilehlou ves a odtáhlo. Objekt tvrze rychle chátral. Z nařízení správy černokosteleckého panství byla tvrz postupně demontována a kámen byl použit na zpevnění okolních jezů a hrází. Ušetřena zůstala pouze mohutná vstupní věž.

Architektura věžové brány Tuchorazské tvrze

Vstupní brána je 20m vysoká na téměř čtvercovém půdorysu o rozměrech 8,4x9,6m. V průčelí věže je umístěna deska upomínající na majitele (Svitáček z Landštějna) a stavitele (mistr Květoň). Za povšimnutí stojí dochované kamenické značky patrné na velkých kamenech brány a středovém sloupu točitého schodiště. V přízemí vstupní brány je unikátní křížová klenba. Vedle vstupu je patrná montážní jáma, ve které byl kdysi umístěn mohutný mechanismus zajišťující bránu padacím mostem. Do pater věže se vstupuje krytým, částečně do pláště zapuštěným, točitým kamenným schodištěm. V prvním patře se nachází hladká valená štuková klenba bez ozdob. V plášti jsou dvě okna. Druhé patro věže sloužilo asi k reprezentačním ůčelům. Je velmi zdobné. Všechny čtyři okna jsou vybavená prostornými kamennými sedýliemi. Stěny jsou zdobeny častečně zapuštěnými mělce rýhovanými sloupy, po vzoru antiky. Strop je zakončen obkročnou hvězdovou klenbou, v jejímž svorníku je symbol landštejnské růže. Klenba je velmi podobná té ze svatováclavské kaple v chrámu Sv.Víta na Pražském hradě. Spekuluje se, že obě snad stavěl stejný mistr, Parléřův žák. Zajímavostí je jeden z posledních funkčních prevétů (výsernic) dnes by se řeklo záchodů, na českých hradech. Pod bílou přemalbou okenních sedýlií byly odkryty nápisy z 16. a 17. století. Dříve bylo na věži ještě jedno hrázděnné polopatro. Dnes je věž zakončena barokní mansardovou střechou. Věž je velmi pěknou stavební ukázkou pevnostní fortifikace pozdního středověku.

Stavební památky Tuchorazské tvrze

Další architektonické památky se na Tuchorazské tvrzi nedochovaly, neboť z nařízení vrchnostenského úřadu byla tvrz systematicky rozebírána a kámen byl použit na zpevňování vodního toku pod tvrzí. Zajímavá je dodnes funkční středověká cisterna na vodu pod hradem. Poslední suky hradeb je možné najít nad ostrohem potoka Šembery, stejně tak nízké zbytky zdí, snad předhradí. Terénní nerovnosti ukazují na dvojdílnou dispozici tvrze (hradu) s existencí předhradí. V areálu tvrze se nachází zřícená budova špejcharu, asi nejstarší kamenné budovy celého areálu, původní palácová budova. Raritou tvrze je podzemní chodba, která spojovala tvrz s panstvím v Kostelci n/Č.lesy a dala se údajně projet kočárem.